Intolerance: co to je a jak si s ní poradit

Když po jídle zaplatí břicho pískotem nebo se objeví vyrážka, často se ptáme, jestli nejde o alergii. Ve skutečnosti může jít o intoleranci – reakci těla na určitou látku, která není životně nebezpečná, ale rozhodně znepříjemňuje každodenní život. Rozdíl mezi alergií a intolerancí je v tom, že alergie zapojuje imunitní systém a může vést k anafylaxi, zatímco intolerance je spíše problém s trávením nebo metabolizací.

Nejčastější typy intolerance

Nejčastěji se setkáte s laktózovou intolerancí. Pokud tělo nedokáže rozložit laktózu – cukr v mléčných výrobcích – můžete po konzumaci mléka cítit nadýmání, plynatost nebo průjem. Další často zmíněná intolerance je celiakie, která není jen intolerance, ale autoimunitní onemocnění. Při ní imunitní systém napadá tenké střevo po kontaktu s lepkem, což vede k poškození střevní výstelky a dlouhodobým výživovým deficitům.

Kromě těchto dvou jsou tu i méně známé, ale nepříjemné: intolerance fruktózy, histaminová intolerance (způsobená potravinami bohatými na histamin) nebo citlivost na gluten u lidí, kteří nemají celiakii, ale přesto reagují na lepek. Každý typ má své specifické příznaky, ale společným znakem je, že se projeví po konzumaci konkrétní potraviny či skupiny potravin.

Jak rozpoznat, že máte intoleranci

Klíčovým krokem je vést si potravinový deník. Zapisujte, co jíte, a jaké příznaky se objeví během 24–48 hodin. Pokud zjistíte vzorec (např. po jogurtu se objeví nadýmání), pravděpodobně jde o laktózovou intoleranci. Pro jistotu můžete zkusit eliminovat podezřelou potravinu na dva týdny a sledovat, zda se symptomy zlepší.

V mnoha případech pomůže i návštěva alergologa či gastroenterologa, který může provést testy – například dechový test na laktózu nebo krevní testy na protilátky proti lepkovým bílkovinám. Výsledky vám potvrdí, zda jde skutečně o intoleranci a ne o jiný zdravotní problém.

Jakmile máte diagnózu, je čas na změny v jídelníčku. Pro laktózovou intoleranci stačí přejít na bezlaktózové alternativy (mandlové, ovesné nebo kokosové mléko) nebo užívat enzym laktázy před konzumací mléčných produktů. U celiakie je nutná přísná bezlepková dieta – čtení štítků, vyhýbání se pečivu, těstovinám a i některým zpracovaným potravinám, kde se lepek může skrývat.

Další tipy, které fungují u různých intolerancí: jíst menší porce častěji, vyhýbat se syrovým a těžko stravitelným potravinám, pít dostatek vody a zařadit probiotika, která podpoří zdravou střevní mikroflóru. V praxi může pomoci i jednoduchý krok – po jídle si dopřát krátkou procházku, která podpoří trávení.

Intolerance není konečná výzva, ale spíše signál, že tělo potřebuje jiný přístup k výživě. S vědomým výběrem potravin, sledováním reakcí a případnou pomocí odborníka můžete získat kontrolu a žít bez nepříjemných symptomů. Stačí udělat první krok – zaznamenat, co jíte, a začít experimentovat s úpravami. Vaše tělo vám poděkuje klidnějším trávicím úsekem a více energie na to, co máte rádi.