Kdy zmizí ABKM? Všechno, co potřebujete vědět o alergii na pyl v roce 2025

sdílet

Každý jaro se stejně objeví: svědění očí, kýchání, zatkaný nos, kašel, který nechce ustoupit. A když se podíváte na kalendář, víte: to je zase ABKM. Ale co když se tohle všechno začne měnit? Kdy zmizí ABKM? A proč se některým lidem už tato alergie nevyskytuje vůbec?

Co je vlastně ABKM?

ABKM je zkratka pro alergickou rýmu květování - neboli sezónní alergii na pyl. Je to reakce vašeho imunitního systému na pyl, který se v jarních a letních měsících volně vznáší ve vzduchu. Nejčastější původci jsou stromy jako topol, olše, berезa, ale také trávy a plevely. Když tyto mikroskopické částice vdechnete, váš tělo je považuje za nepřítele a začne uvolňovat histamin. Ten způsobuje všechny ty nepříjemné příznaky: slzy, kýchání, svědění, zatkaný nos, dokonce i problémy se spánkem a koncentrací.

ABKM není jen „pouhá rýma“. Je to chronická podmínka, která může zhoršit astma, vést k chronickému zánětu nosní sliznice a dokonce ovlivnit kvalitu života - od špatného spánku až po sníženou výkonnost na práci nebo ve škole.

Proč se ABKM mění?

Už několik let vědci pozorují změny v chování pylu. Více než 80 % lidí s pylovou alergií v Česku hlásí, že jejich příznaky se objevují dříve než před 10 lety. A to není náhoda. Klimatické změny mají přímý vliv na pylové období.

Teplejší zimy znamenají, že stromy začínají kvést už v únoru. V roce 2024 byl v Praze zaznamenán první výskyt topolového pylu 14. února - o tři týdny dříve než v průměru za posledních 30 let. Délka pylového období se prodlužuje. V některých oblastech Česka už trvá až 180 dní ročně, místo dřívějších 90-120.

Navíc rostoucí hladina CO₂ ve vzduchu stimuluje rostliny k produkci většího množství pylu. Studie z Univerzity Karlovy ukázala, že topoly v oblastech s vysokou koncentrací CO₂ produkují až 60 % více pylu než ty stejné stromy v čistším ovzduší.

Kdy zmizí ABKM?

Odpověď není jednoduchá. ABKM nezmizí úplně - alespoň ne v nejbližších deseti letech. Ale jeho charakter se mění. Pro některé lidi se stává méně přísným. Pro jiné se zhoršuje. A pro třetí se příznaky objevují jinde - nejen jaro, ale i léto, a dokonce podzim.

Proč? Protože se mění i rostliny, které produkují pyl. Topoly, které dříve byly hlavním původcem, se nyní stáhly z městských ulic. Města je postupně nahrazují jinými stromy - jako jsou javory, lípy nebo duby - které produkují méně pylu. V Praze už bylo v posledních pěti letech vysazeno přes 12 000 topolů nahradit jinými druhy. To znamená, že v městech se pylu z topolů už vyskytuje méně.

Zároveň se zvyšuje počet lidí, kteří se nechají očkovat proti pylu. Imunoterapie - tedy alergická vakcinace - je dnes dostupná v podobě kapek nebo tablet, které se podávají pod jazyk. Výsledky jsou jasnější než kdy jindy: 70 % pacientů, kteří tuto léčbu dodržují po tři roky, dosáhne výrazného zlepšení nebo úplného vymizení příznaků.

Co se týče času: ABKM nezmizí v jednom roce. Ale pokud budeme pokračovat v nahrazování pylových stromů, snižování emisí CO₂ a šíření imunoterapie, v roce 2035 bude ABKM pro většinu městských obyvatel Česka jen vzpomínkou - nebo jen mírným znevolením v prvním týdnu května.

Dvě scény jednoho parku: vlevo lidé trpí alergií pod topoly, vpravo klidný park s lípami a lidmi bez ochrany.

Co dělat teď, když ABKM ještě není pryč?

Než se to všechno změní, potřebujete strategii. Nejde jen o tablety. Je to o chování.

  • Stížte si na pyl v domě: Udržujte okna zavřená od 5 do 10 hodin ráno - to je čas, kdy pyl nejvíce cestuje ve vzduchu. Používejte filtry ve větracích jednotkách.
  • Neučesávejte si vlasy večer: Pyl se přichytí na vlasy. Pokud se po dnešním výletě do parku neumyjete, přenášíte pyl do postele.
  • Používejte nosní správy s mořskou vodou: Tyto správy fyzicky vypláchnou pyl z nosní sliznice - efektivnější než antihistaminika pro mnoho lidí.
  • Nezavírejte prádlo venku: Pyl se přichytí na oblečení. Pokud ho necháte vysušit na šňůře, přinesete si ho dovnitř.
  • Zkontrolujte pylovou předpověď: Aplikace jako Pyl.cz nebo Alergie.cz ukazují denní předpověď pýlu podle vašeho města. Pokud je index vysoký, vyhněte se dlouhým procházkám.

Je možné se z pylu „očkovat“?

Ano. A není to nic, co byste měli odložit na později. Imunoterapie proti pylu je jediná léčba, která může změnit samotný průběh alergie - ne jen potlačit příznaky.

Existují dvě hlavní formy:

  1. Podkožní očkování: Jednou za týden nebo měsíc se vám podává malá dávka pýlu pod kůži. Po 3-5 letech se tělo naučí ignorovat pyl jako nebezpečí.
  2. Podjazyková terapie: Každý den si pod jazyk dáte kapek nebo tabletu obsahující pyl. Méně příjemná než injekce, ale bez potřeby navštěvovat lékaře. Je vhodná i pro děti od 5 let.

Obě metody mají úspěšnost kolem 70-80 %. Výsledek je trvalý - po ukončení léčby mnoho lidí už nespotřebovává antihistaminika ani léky na rýmu.

Nejlepší čas začít? Zimní měsíce. V lednu a únoru je pyl v ovzduší téměř nulový. To je ideální doba, kdy tělo není v „boji“ a léčba může začít bez překážek.

Koncepční obrázek imunitního systému jako klidné zahrady, kde pyl přestává být hrozbou díky léčbě.

Co se stane, když ABKM zmizí?

Pokud se pylová alergie v Česku skutečně začne vracet do minulosti, neznamená to, že všichni budou zdraví. Znamená to, že se zdravotní systém uvolní. Méně lidí bude chodit k alergologům, méně léků bude předepisováno, méně dětí bude chybět ve škole kvůli zatkanému nosu.

Navíc se změní i kvalita života. Lidé budou moci otevírat okna, chodit ven bez brýlí, jít na pící nebo do parku bez obavy, že se jim začnou slzit oči. Města budou příjemnější - nejen pro lidi s alergií, ale pro všechny.

ABKM není jen problém jedné osoby. Je to systémový problém, který je spojený s klimatem, městskou plánováním, zdravotní péčí a politikou. A právě proto, že je to systémový problém, může být i systémově vyřešený.

Co můžete udělat teď?

Nechte se očkovat. Nečekejte, až vám to zhorší. Pokud máte příznaky každý rok, navštivte alergologa. Nejde o „pouhé kýchání“. Je to vážná podmínka, která se dá změnit.

Požádejte svou obec, aby nahradila topoly jinými stromy. Nebo přímo podpořte projekty jako „Město bez topolů“, které se v Praze, Brně nebo Ostravě již rozšiřují.

Udržujte doma čistotu. Používejte filtry, umývejte si vlasy, nechávejte prádlo uvnitř. Malé kroky dělají velký rozdíl.

ABKM nezmizí z jednoho dne na druhý. Ale už teď se mění. A vy můžete být součástí této změny - nejen tím, že si koupíte tablety, ale tím, že se rozhodnete jinak žít, jinak myslet a jinak pečovat o své prostředí.

Je ABKM skutečně na vymizení, nebo jen přechodný trend?

ABKM není na vymizení jako celkový jev, ale jeho intenzita a časový rámec se mění. V městech, kde se nahrazují topoly a zvyšuje se imunoterapie, příznaky klesají. Ale v zemědělských oblastech, kde rostou trávy a plevely, se alergie může zhoršovat. Je to tedy lokální změna, ne globální vymizení.

Proč se pyl objevuje už v únoru?

Teplejší zimy způsobují, že stromy jako olše a topol nečekají na jaro - začínají kvést už v lednu a únoru. Studie z Ústavu pro klimatické změny v Brně potvrzují, že průměrná teplota v lednu se za posledních 20 let zvýšila o 2,3 °C, což přímo ovlivňuje dobu květování.

Můžu se z pylu úplně vyléčit?

Ano. Imunoterapie (podjazyková nebo podkožní) může v 70-80 % případů způsobit trvalé vymizení příznaků. Tělo se naučí pyl ignorovat. Není to „lék“, který vás okamžitě vyléčí - ale po třech letech léčby mnoho lidí už nemusí užívat žádné tablety.

Je lepší brát antihistaminika nebo se očkovat?

Antihistaminika potlačují příznaky, ale neřeší příčinu. Imunoterapie řeší příčinu - vaše imunitní reakci na pyl. Pokud máte příznaky každý rok, očkování je lepší volba. Antihistaminika jsou vhodné pro krátkodobé zlehčení, ale ne pro dlouhodobé řešení.

Můžu se očkovat, když mám astma?

Ano, ale jen pod dohledem lékaře. Pokud máte astma, které je dobře ovládané, imunoterapie může dokonce zlepšit i stav vašich plic. Pokud máte časté záchvaty, lékař nejprve stabilizuje astma a až poté začne s očkováním.

O autorovi

Simona Novotná

Simona Novotná

Jsem alergoložka se specializací na léčbu a diagnostiku různých alergických onemocnění. Pravidelně přispívám do zdravotnických časopisů a blogů, kde se věnuji tématům spojeným s alergiemi a imunologií. Vedle mé medicínské praxe mám také radost ze sdílení mých znalostí a zkušeností s laickou veřejností prostřednictvím odborných článků. Píšu také o preventivních opatřeních a nových trendech v léčbě alergií.